V České republice se v poslední době, po první vlně kterou zemi zasáhla s technologickým boomem začátkem tisíciletí, opět rozmáhají spekulativní registrace domén. Podle dostupných statistik došlo v posledních letech k nárůstu výše popsaných aktivit v řádů desítky procent. Jedná se zejména o tzv. cybersquatting a typosquatting.
V obou případech jde o registraci domén parazitující na zavedených názvech, jako jsou jména společností, obchodních značek či jmen celebrit. V Případě cybersquattingu si spekulant včasně registruje doménové jméno, aby klamně nalákal na daný web zájemce o daný název. Na stránku pod danou doménou pak umístí reklamu nebo požaduje „odškodné“ po držiteli daného označení. Typosquatteři zase těží z přehmatů či chyb při zadávání URL adres nebo hesel do vyhledávačů. Například na smartphonech se to stává poměrně často. Doména se potom opět může stát zlatým dolem pro spekulanta. Podobné podnikání má ale zřejmě smysl dělat pouze ve velkém, a jeho obětí jsou proto nejčastěji ti větší. V minulosti to byl například Vodafone (vodafon.cz) či Google (goggle.com).
Do povědomí vešel v České republice například případ ruské bankovní jedničky. Předvídavý spekulant si s předstihem několika let před vstupem Sperbank do ČR registroval doménu sberbank.cz. Prohnaně k tomu využil ohebnosti českého jazyka, a aby se mohl bránit osočení ze spekulativní registrace, z obchodního jména banky doplněním diakritiky vytvořil „sběr baňk“ (v češtině „sběr baňk“). Tedy heslo, které odkazuje na nepříliš pravděpodobnou činnost sběru skleněných baněk. Spekulant si dokonce založil společnost stejného názvu. Jeho web poté obsahoval, zřejmě rovněž účelově, jakousi obskurní prezentaci skleněných baněk. Sberbank proto musela při vstupu na český trh použít doménu sberbankcz.cz a zároveň se obrátit na rozhodčí soud. Ten dal bance za pravdu s tím, že doména patří jí. Od té doby používá Sberbank vedle domény sberbankcz.cz i doménu sberbank.cz. Tím však spor o doménu neskončil. Společnost Sběr Baňk podala žalobu k soudu s tím, že věc neměl řešit rozhodčí soud, a uspěla. Šlo o formální důvody, které vycházejí z rozsudku Nejvyššího soudu, který zmiňujeme níže. Spor ještě není u konce.
Přívětivěji pro původního majitele domény dopadl nedávný případ GE Money Bank. Banka si ještě před změnou svého obchodního jména na Moneta Money Bank prověřila vlastnictví domény moneta.cz. Tu si před lety registroval numizmatik, který na webu prezentoval mince a vytvořil tak identitu svého podnikání. O jeho dobré víře v době registrace tak nebylo pochyb. Nejen, že název moneta odkazuje na platidla a je legitimním obchodním názvem, ale daný obchodník o plánovaném přejmenování banky nemohl vědět. Banka se s ním vypořádala bez potřeby soudního či jiného řízení.
Proti spekulantům právo poskytuje ochranné mechanismy, ačkoliv ne vždy zcela dokonalé. Nejúčinnější je samozřejmě včasná registrace domény před spekulantem. V případě, že se spekulativní registraci nepodaří zabránit, jistou formu ochrany poskytují ochranné známky. Pokud však web provozovaný pod spekulativně registrovanou doménou nabízí zcela jiné produkty než ty, pro které je zapsána známka, může být obrana obtížnější. Ochranné známky se totiž registrují pro určité druhy zboží či služeb. Pokud doména “útočí“ na název společnosti (sberbank.cz), je možné se bránit pomocí ochrany názvu podnikatele. Fyzická osoba (například celebrita) je chráněna právem na své jméno, které by nemělo být zneužito v obchodních praktikách. Konečně lze použít ochrany před nekalou soutěží.
Z procesního hlediska je tato oblast také relativně komplikovaná. Národní doména „.cz“ je spravována národním registrátorem CZ.NIC. Ten v minulosti vydal Pravidla alternativního řešení sporů, podle kterých si žalobce mohl vybrat mezi klasickou soudní cestou a arbitráží u specializovaného rozhodčího soudu. Dle registrátora se jednalo se o rozhodčí smlouvu uzavřenou formou tzv. veřejné rozhodčí nabídky. Nejvyšší soud ČR však nedávno tento způsob řešení sporů označil za nezákonný, protože neobsahoval zřejmý projev vůle majitele domény (žalovaného) spor řešit daným způsobem. To způsobilo v oblasti doménových sporů v ČR menší revoluci, neboť mnoho dříve vydaných rozhodnutí rozhodčího soudu bylo možno považovat za neplatná. V nedávné době proto vešla v platnost nová pravidla. Alternativní řešení sporů je založeno na smluvním základě – obě strany tedy s jeho volbou výslovně souhlasí. Jde o rychlé řešení skrze online platformu silně inspirovanou řešením sporů týkajících se .eu domén. V tomto řízení však lze nárokovat pouze zrušení registrace doménového jména nebo jeho převod na žalobce, nároky jako náhradu škody či nákladů řízení v něm uplatnit nelze. Na jeho základě rovněž nelze zahájit exekuci. Soudní řízení je však možno zahájit paralelně, což se často děje. Je vhodné dobře zvolit taktiku vedení sporu včetně načasování uplatnění nároků, neboť spekulanti již objevili různé možnosti obrany, jak se alespoň částečně odpovědnosti zbavit či dokonce dosáhnout pro sebe příznivého rozhodnutí.
Vracejícím se trendem útoky na domény?
16.7.2015
Nezařazené
Comments Off on Vracejícím se trendem útoky na domény?
Jaroslav Tajbr
V České republice se v poslední době, po první vlně kterou zemi zasáhla s technologickým boomem začátkem tisíciletí, opět rozmáhají spekulativní registrace domén. Podle dostupných statistik došlo v posledních letech k nárůstu výše popsaných aktivit v řádů desítky procent. Jedná se zejména o tzv. cybersquatting a typosquatting.
V obou případech jde o registraci domén parazitující na zavedených názvech, jako jsou jména společností, obchodních značek či jmen celebrit. V Případě cybersquattingu si spekulant včasně registruje doménové jméno, aby klamně nalákal na daný web zájemce o daný název. Na stránku pod danou doménou pak umístí reklamu nebo požaduje „odškodné“ po držiteli daného označení. Typosquatteři zase těží z přehmatů či chyb při zadávání URL adres nebo hesel do vyhledávačů. Například na smartphonech se to stává poměrně často. Doména se potom opět může stát zlatým dolem pro spekulanta. Podobné podnikání má ale zřejmě smysl dělat pouze ve velkém, a jeho obětí jsou proto nejčastěji ti větší. V minulosti to byl například Vodafone (vodafon.cz) či Google (goggle.com).
Do povědomí vešel v České republice například případ ruské bankovní jedničky. Předvídavý spekulant si s předstihem několika let před vstupem Sperbank do ČR registroval doménu sberbank.cz. Prohnaně k tomu využil ohebnosti českého jazyka, a aby se mohl bránit osočení ze spekulativní registrace, z obchodního jména banky doplněním diakritiky vytvořil „sběr baňk“ (v češtině „sběr baňk“). Tedy heslo, které odkazuje na nepříliš pravděpodobnou činnost sběru skleněných baněk. Spekulant si dokonce založil společnost stejného názvu. Jeho web poté obsahoval, zřejmě rovněž účelově, jakousi obskurní prezentaci skleněných baněk. Sberbank proto musela při vstupu na český trh použít doménu sberbankcz.cz a zároveň se obrátit na rozhodčí soud. Ten dal bance za pravdu s tím, že doména patří jí. Od té doby používá Sberbank vedle domény sberbankcz.cz i doménu sberbank.cz. Tím však spor o doménu neskončil. Společnost Sběr Baňk podala žalobu k soudu s tím, že věc neměl řešit rozhodčí soud, a uspěla. Šlo o formální důvody, které vycházejí z rozsudku Nejvyššího soudu, který zmiňujeme níže. Spor ještě není u konce.
Přívětivěji pro původního majitele domény dopadl nedávný případ GE Money Bank. Banka si ještě před změnou svého obchodního jména na Moneta Money Bank prověřila vlastnictví domény moneta.cz. Tu si před lety registroval numizmatik, který na webu prezentoval mince a vytvořil tak identitu svého podnikání. O jeho dobré víře v době registrace tak nebylo pochyb. Nejen, že název moneta odkazuje na platidla a je legitimním obchodním názvem, ale daný obchodník o plánovaném přejmenování banky nemohl vědět. Banka se s ním vypořádala bez potřeby soudního či jiného řízení.
Proti spekulantům právo poskytuje ochranné mechanismy, ačkoliv ne vždy zcela dokonalé. Nejúčinnější je samozřejmě včasná registrace domény před spekulantem. V případě, že se spekulativní registraci nepodaří zabránit, jistou formu ochrany poskytují ochranné známky. Pokud však web provozovaný pod spekulativně registrovanou doménou nabízí zcela jiné produkty než ty, pro které je zapsána známka, může být obrana obtížnější. Ochranné známky se totiž registrují pro určité druhy zboží či služeb. Pokud doména “útočí“ na název společnosti (sberbank.cz), je možné se bránit pomocí ochrany názvu podnikatele. Fyzická osoba (například celebrita) je chráněna právem na své jméno, které by nemělo být zneužito v obchodních praktikách. Konečně lze použít ochrany před nekalou soutěží.
Z procesního hlediska je tato oblast také relativně komplikovaná. Národní doména „.cz“ je spravována národním registrátorem CZ.NIC. Ten v minulosti vydal Pravidla alternativního řešení sporů, podle kterých si žalobce mohl vybrat mezi klasickou soudní cestou a arbitráží u specializovaného rozhodčího soudu. Dle registrátora se jednalo se o rozhodčí smlouvu uzavřenou formou tzv. veřejné rozhodčí nabídky. Nejvyšší soud ČR však nedávno tento způsob řešení sporů označil za nezákonný, protože neobsahoval zřejmý projev vůle majitele domény (žalovaného) spor řešit daným způsobem. To způsobilo v oblasti doménových sporů v ČR menší revoluci, neboť mnoho dříve vydaných rozhodnutí rozhodčího soudu bylo možno považovat za neplatná. V nedávné době proto vešla v platnost nová pravidla. Alternativní řešení sporů je založeno na smluvním základě – obě strany tedy s jeho volbou výslovně souhlasí. Jde o rychlé řešení skrze online platformu silně inspirovanou řešením sporů týkajících se .eu domén. V tomto řízení však lze nárokovat pouze zrušení registrace doménového jména nebo jeho převod na žalobce, nároky jako náhradu škody či nákladů řízení v něm uplatnit nelze. Na jeho základě rovněž nelze zahájit exekuci. Soudní řízení je však možno zahájit paralelně, což se často děje. Je vhodné dobře zvolit taktiku vedení sporu včetně načasování uplatnění nároků, neboť spekulanti již objevili různé možnosti obrany, jak se alespoň částečně odpovědnosti zbavit či dokonce dosáhnout pro sebe příznivého rozhodnutí.