Posílení postavení dlužníka v zákoně o úvěru pro spotřebitele
V průběhu léta vstoupila v platnost novela zákona o úvěru pro spotřebitele. Nová úprava přináší několik zásadních novinek a pro spotřebitele je zajímavá, protože vcelku razantně posiluje jejich postavení a naopak je v mnoha ohledech kritická pro poskytovatele půjček.
Dle nové úpravy budou moci věřitelé poskytnout úvěr pouze tomu, kdo jej bude schopen řádně splácet a poskytovatelé tedy budou muset tuto schopnost dlužníků prověřovat. Pokud tak poskytovatel úvěru neučiní, bude smlouva o úvěru neplatná a dlužník nebude muset platit žádný úrok a dostane již zaplacené úroky zpět. Věřiteli zbyde pouze jistina, kterou pak dlužník bude moci splatit podle svých možností.
Další novinkou je, že spory ze smluv o spotřebitelském úvěru budou moci řešit pouze soudy. Odpadá tedy možnost jejich řešení u rozhodců, což v minulosti často přinášelo pochybnosti o objektivitě sporů.
Novela také hovoří o předčasném splacení dluhu. Pokud se tak stane, bude mít poskytovatel právo pouze na účelně vynaložené náklady, které mu v souvislosti s předčasnou úhradou objektivně vzniknou. U úvěrů na bydlení bude předčasné splacení dokonce zcela zdarma, pokud se dlužník dostane do těžké životní situace, jako je například dlouhodobá nemoc apod.
Pokud bude dlužník v prodlení se splátkami, bude poskytovatel moci naúčtovat penále a smluvní pokuty jen do 50% výše úvěru, nejvýše však do částky 200.000 Kč.
Změny se dočkaly i hypotéční úvěry. Kromě oblasti předčasného splacení zmíněně výše s například měsíc před každoročním výročím uzavření smlouvy bude možné splatit bezplatně až čtvrtinu hypotéky. Za to si dosud banky účtovaly vysoké poplatky. Při prodeji nemovitosti budou navíc lidé moci splatit hypotéku po splnění určitých podmínek jednorázově.
Nová úprava také podstatně zvyšuje nároky na nebankovní subjekty podnikající v oblasti úvěrů. Dosud bylo toto podnikání živností a mohl ji tedy vykonávat prakticky kdokoli. Nově zákon zavádí nutnost základního kapitálu a to minimálně ve výši 20 milionů Kč. Uvěrové firmy bude kontrolovat Česká národní banka namísto České obchodní inspekce, jak tomu bylo doposud. Pokud by subjekt poskytoval úvěry nelegálně bude mu hrozit až dvacetimilionová pokuta.
Kromě značného zlepšení pozice dlužníků může však nová úprava přinést i negativa. Odborníci například upozorňují, že takovýto zákon razantně sníží nabídku úvěrů a eliminují do značné míry konkurenci. Lidé, kteří poté na úvěr nedosáhnou, budou pravděpodobně peníze hledat mimo regulovaný trh.
Nová regulace reklamy týkající se potravin
Od minulého roku je účinná novela zákona o regulaci reklamy (zákon č. 40/1995 Sb.). K jejímu přijetí došlo v reakci na upozornění Evropské komise týkající se nevyhovující implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu. Oficiální výtka EK směřovala především proti regulaci jdoucí nad rámec stanovený touto směrnicí a proti duplicitní úpravě v českém zákoně o regulaci reklamy a zákoně o ochraně spotřebitele.
Až do účinnosti této novely bylo v zákoně stanoveno, že reklama na potraviny nesmí uvádět v omyl, přičemž zákon obsahoval i příklady takového závadného počínání – např. doporučování potraviny s odvoláním na nekonkrétní klinické studie nebo přisuzování účinků nebo vlastností, jež potravina nevykazuje.
Od srpna loňského roku § 5d odst. 2 nově stanoví: Reklama na potraviny musí splňovat požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie o poskytování informací o potravinách spotřebitelů a přímo použitelnými předpisy Evropské unie, které stanoví pravidla pro použití označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů.
Oproti dřívějšímu jasnému stanovení povinností tak nyní dochází k odkazu na několik přímo použitelných předpisů Evropské unie, což není z hlediska běžného uživatele práva příliš pohodlné. Uveďme si proto jejich obsah.
Nařízení zakazuje uvádění zavádějících informací o potravinách, a to zejména ve čtyřech případech. Prvním je uvádění zavádějících informacích, pokud jde o charakteristiky potraviny a zvláště o její povahu, totožnost, vlastnosti, složení, množství, trvanlivost, zemi původu nebo místo provenience, způsob výroby nebo získání. Druhým je připisování účinků nebo vlastností, které dotčená potravina nemá. Třetím pak vyvolávání dojmu, že dotčená potravina má zvláštní charakteristiky, pokud všechny podobné potraviny mají ve skutečnosti stejné charakteristiky, zejména výslovným zdůrazňováním přítomnosti nebo nepřítomnosti určitých složek nebo živin. Posledním výslovně zakázaným jednáním je vyvolávání dojmu na základě vzhledu, popisu nebo vyobrazení, že je přítomna určitá potravina nebo složka, ačkoli ve skutečnosti byla určitá přirozeně se vyskytující součást nebo běžně používaná složka v této potravině nahrazena odlišnou součástí nebo složkou.
Nařízení také přikazuje, že informace o potravině musí být přesné, jasné a spotřebitelům snadno srozumitelné.
Dále nesmějí informace o potravině připisovat jakékoli potravině vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo ji vyléčit, ani na tyto vlastnosti odkazovat. Jsou však zachovány odchylky pro přírodní minerální vody a pro potraviny určené pro zvláštní výživu.
Nařízení rovněž výslovně potvrzuje dopad ustanovení předchozích odstavců i na reklamu a obchodní úpravu potravin, jejich tvar, vzhled nebo balení, použité obalové materiály, způsob jejich úpravy a místo vystavení.
Nové znění zákona o regulaci reklamy zmiňuje i další požadavky pro použití označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů, např. ochranu proti všem praktikám, které by mohly spotřebitele uvést v omyl ohledně skutečného původu zemědělského produktu nebo potraviny..
Za porušení výše popsaných povinností může být zadavateli závadné reklamy na potraviny uložena pokuta až do výše dvou milionů Kč (cca. EUR 37,000), a to i opakovaně. Stejně může být pokutován i zpracovatel takto závadné reklamy.
Revoluce v hazardu přichází
2.10.2016
Nezařazené
Comments Off on Revoluce v hazardu přichází
Jaroslav Tajbr
Poslanecká sněmovna v minulých dnech schválila balíček nové legislativy týkající se hazardních her a jejich zdanění. Pokud oba zákony schválí senát a podepíše prezident, což není nepravděpodobné, bude to znamenat veliké změny v právní úpravě hazardu v České republice.
Nový zákon o hazardních hrách se vztahuje na provozování her na území České republiky a na internetové hry, které jsou zaměřeny nebo cíleny na osoby, které mají bydliště na území České republiky. Zákon definuje hazardní hru a upravuje jednotlivé druhy hazardních her, které mohou být na území České republiky provozovány. Výčet hazardních her v zákoně je taxativní, tzn. není možné ho dále rozšiřovat či měnit a jinou hazardní hru tedy nebude možné na území ČR provozovat.
Provozovatelem hazardních her bude moci být být pouze Česká republika nebo právnická osoba se sídlem v ČR, Evropské unii či ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, přičemž pro právnické osoby stanoví zákon další požadavky závislé na druhu hazardní hry (např. minimální výši vlastních zdrojů, povinný kontrolní orgán, průhledná vlastnická struktura).
Povolení vydaná přede dnem nabytí účinnosti nového zákona o hazardních hrách nebude možné rozšiřovat, doplňovat a nebude možné prodlužovat dobu jejich platnosti. Stávající povolení tedy zůstanou platná, po uplynutí doby jejich platnosti bude ovšem provozovatel muset žádat o vydání povolení dle nové právní úpravy.
Hazardní hry budou moci být provozovány buď na základě povolení, nebo na základě ohlášení. (v případě tombol a malých turnajů). Ostatní hazardní hry budou podléhat povolovacímu režimu, tj. jejich provozovatelé budou muset získat od ministerstva financí tzv. základní povolení (rozhodnutí o udělení oprávnění k provozování konkrétního druhu hazardní hry). V případě provozování binga, technické hry a živé hry (s výjimkou internetových her), bude nově zaveden dvoustupňový režim povolení – provozovatel bude muset nejprve získat základní povolení od ministerstva financí a poté povolení k umístění herního prostoru, které bude udělovat obecní úřad obce, v jejímž obvodu se bude hrát.
Zákon zavádí důslednější ochranu sázejících. Veškeré informace a údaje související s provozováním hazardu budou muset být každému snadno dostupné v českém jazyce. Zákon ukládá provozovateli povinnost nabídnout a umožnit účastníkovi, aby si stanovil sebeomezující opatření (např. maximální výše sázek za 1 den či měsíc, maximální výše čisté prohry za 1 den či měsíc). V případě, že by mělo být překročeno sebeomezující opatření nastavené účastníkem, nebude mu provozovatel smět umožnit účast na hazardní hře. Provozovatel hazardních her také nebude smět umožnit účast na hazardní hře osobě, která je zapsaná v rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách. V tomto rejstříku spravovaném ministerstvem financí, budou zapsány osoby, kterým jsou hazardní hry zakázány, tj. osoby, které pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi, vůči kterým je pravomocně zjištěn úpadek, kterým bylo uloženo předběžné opatření zákazu her a sázek, omezení a povinnost zdržet se hazardních her a sázek nebo ochranné léčení spočívající v léčbě závislosti na hazardních hrách. V rejstříku také budou moci být zapsány osoby, které o zápis samy požádají.
Zákon definuje hernu (samostatný, stavebně oddělený prostor, ve kterém je provozována technická hra jako hlavní činnost) a kasino (samostatný, stavebně oddělený prostor, ve kterém je provozována živá hra jako hlavní činnost) a zabraňuje vzniku tzv. kvazikasin, tj. heren provozovaných pod označením kasino, požadavkem, že v kasinu musí být po celou provozní dobu umožněna živá hra u nejméně 3 stolů. Identifikaci návštěvníka a ověření jeho věku a jeho případného zápisu v rejstříku osob vyloučených z účasti na hazardních hrách bude muset provozovatel herny či kasina provést již u vstupu osoby do zařízení, identifikace osoby až při samotné hře tedy nebude dostatečná. Provozovatelé budou také povinni vybavit hernu či kasino monitorovacími zařízeními odpovídajícími zákonným požadavkům a záznamy z nich uchovávat po dobu 2 let.
Nově bude legalizováno provozování hazardních her zahraničními společnostmi přes internet. Ovšem s tím omezením, že server internetové hry a zařízení využívané k provozování číselné loterie jako internetové hry se musí nacházet na území členského státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru. Jako kontroverzní je vnímána povinnost poskytovatelů připojení k internetu zamezit přístup k internetovým stránkám uvedeným na seznamu internetových stránek s nepovolenými internetovými hrami, který bude vést ministerstvo financí. O zápisu do tohoto seznamu bude rozhodovat ministerstvo financí ve správním řízení. O způsobu blokace má rozhodovat ministerstvo financí. V tomto ohledu se ozývá čím dál více hlasů, že tato opatření až příliš připomínají cenzuru internetu.
Navíc budou moci být zablokovány platební účty provozovatelů nepovolených internetových her. Ve prospěch ani k tíži těchto účtů nebudou poskytovatelé platebních služeb smět provádět platební transakce.
Přestože v původním znění návrhu zákona byl uveden zákaz provozování hazardních her v prostorech sousedících s chráněnými prostory (např. škola a školské zařízení, zdravotnické zařízení, zařízení složky integrovaného systému, prostor sloužící náboženské společnosti), přijetím pozměňovacího návrhu byl tento zákaz zrušen, tudíž bude nově možné hazardní hry provozovat v prostorech sousedících s chráněnými prostory.
Dozor nad dodržováním zákona o hazardních hrách bude částečně vykonávat ministerstvo vnitra a celní úřady, tyto orgány budou oprávněny vstupovat do provozoven hazardních her a kontrolovat je. Celní úřady budou projednávat správní delikty v oblasti hazardních her s výjimkou her internetových, udělovat pokuty za správní delikty a tyto pokuty vymáhat.
Zákon o hazardních hrách by měl, pokud zbytek legislativního procesu proběhne hladce, vstoupit v účinnost začátkem příštího roku. Výjimku ovšem tvoří ustanovení o základním povolení a o povolení k umístění herního prostoru, která nabydou účinnosti již dnem vyhlášení zákona, provozovatelé hazardních her tedy nebudou muset čekat se žádostí o povolení dle nového zákona až do ledna 2017, ale budou o ně moci žádat již od dne vyhlášení zákona ve sbírce zákonů.
Návrh souvisejícího zákona o dani z hazardních her stanoví, že poplatníkem daně z hazardních her je držitel základního povolení nebo ohlašovatel hazardní hry, ale i ten, kdo provozuje hazardní hru, k jejímuž provozování je takového povolení či ohlášení potřeba. Ve vládním návrhu zákona bylo původně počítáno se třemi sazbami daně (35 % pro technické hry, 30% pro loterie, binga a živé hry, 25% pro kursové sázky, totalizátorské hry, tomboly a turnaje malého rozsahu), ovšem přijatý pozměňovací návrh stanovil, že sazby daně budou pouze dvě, a to sice 35 % pro technické hry a 23 % pro ostatní hazardní hry. Zaplacená daň z hazardních her bude daňově uznatelným nákladem, bude tedy snižovat daň z příjmů.
Bude-li nová úprava přijata, bude to znamenat i některé další změny. Přestože je navrhovaná právní úprava v mnoha ohledech přehlednější, jasnější a lépe odpovídá praxi, obdobně jako každá takto rozsáhlá nově přijatá úprava i tato s sebou nutně přinese nevyřešené a sporné otázky. Některé takovéto otázky jsou diskutovány odbornou veřejností již nyní, jiné budou odhaleny až po případném vstupu předmětných zákonů v účinnost.
Naše advokátní kancelář je připravena Vám pomoci a poradit jak při celkovém přizpůsobení se nové právní úpravě, tak při řešení případných nejasností, které s sebou zákony přinesou.