Blog advokátní kanceláře

Zavedení evidence tržeb v České republice odstartováno

V současnosti se aktuálním stal vládní návrh zákona o elektronické evidenci tržeb (EET), který byl začátkem února letošního roku po jistých opozičních obstrukcích schválen Poslaneckou sněmovnou. Přestože může být návrh stále ještě zamítnut horní komorou Parlamentu či vetován prezidentem republiky, lze nejspíše očekávat, že bude nakonec přijat.

Zákon o EET, jehož proklamovaným cílem je především řešení problémů krácení daní související s nepřiznáváním tržeb, přináší revoluční změny ve způsobu evidence tržeb podnikatelů. V rámci EET budou údaje o každé transakci obchodníka posílány on-line orgánům finanční správy. Každá hotovostní tržba podnikatele tak bude v okamžiku zaplacení zaevidována prostřednictvím internetu v centrálním datovém úložišti Finanční správy, od níž obdrží podnikatel následně (v řádu několika sekund) unikátní kód, který bude povinen uvést na účtenku, jež předá zákazníkovi. Elektronické evidenci budou podléhat všechny platby v hotovosti (včetně plateb žetony, kupony a stravenkami), dále platby kartou či jiným elektronickým prostředkem a platby směnkami nebo šeky. Platby formou inkasa nebo převodem z účtu evidenci podléhat nebudou.

Povinnost evidovat elektronicky všechny tržby se má vztahovat na poplatníky daně z příjmů fyzických a právnických osob. Výjimku tak netvoří ani živnostníci, kteří nemají kamennou provozovnu nebo podnikají pouze sezónně. Režim EET by však měl být v rámci České republiky zaváděn pro jednotlivé skupiny podnikatelů naštěstí postupně v období 18 měsíců od začátku fungování evidence, tj. pravděpodobně od listopadu letošního roku. Spouštění má proběhnout ve čtyřech etapách – nejprve se EET bude týkat provozovatelů ubytovacích a stravovacích zařízení, ve druhé etapě pak maloobchodu a velkoobchodu, v následující vlně pak ostatních činností, jako je doprava či zemědělství, a jako poslední by se měla zapojit řemesla a výrobní činnosti.

Systém EET přidělá mnoha obchodníkům vrásky a pro všchny pak bude znamenat náklady. Bude totiž vyžadovat od podnikatelů implementovat speciální technická řešení, která budou přizpůsobena jednotlivým typům obchodníků a jejich potřebám. Každý, kdo bude podléhat režimu EET, bude povinen mít internetového připojení (vyjma pár výjimek udělených v odůvodněných případech) a dále vlastnit příslušné elektronické zařízení (registrační pokladnu, počítač, notebook, tablet či chytrý telefon) včetně pokladního softwaru nebo aplikace, které umožní platbu zaevidovat a vytisknout účtenku pro zákazníka. Zákon o EET má pak myslet i na řešení ad hoc případů, jako je například potřeba storna na pokladně (odešle se jako mínusová položka do centrálního datového úložiště) či výpadek internetové připojení (pro ten zavádí dočasný režim offline evidence).

Po zavedením EET má být případné podvodné jednání podnikatele snadno rozpoznatelné nejen pro orgány finanční správy, ale i pro samotného zákazníka. Systém elektronické evidence by měl dle vyjádření Ministerstva financí umožnit efektivnější kontrolu tržeb, která by se měla zaměřovat přímo na případy, kdy se objeví nesrovnalosti, a docílit tak menšího zatěžování poctivých podnikatelů nadbytečnými kontrolami. Jak se tyto proklamace naplní a jaké bude mít zavedení EET ekonomické dopady, ukáže až praxe.

Plány českého regulátoru na poli osobních údajů na rok 2016

Koncem ledna vydal ÚOOÚ tiskovou zprávu, ve které zveřejňuje plán svých aktivit, na které se bude v roce 2016 zaměřovat. Tato zpráva může být zajímavá pro určité skupiny podnikatelů, aby si „dali bacha“ a zajistili soulad svých aktivit s požadavky na ochranu osobních údajů. Je také dobré se nad touto problematikou hlouběji zamyslet proto, že nás zde čekají v příštích měsících a letech poměrně zásadní změny.

Úřad se dle tiskové zprávy letos hodlá zaměřit především na ty oblasti, ve kterých se dá očekávat větší míra rizika při zpracování osobních údajů. Tam bez pochyby spadá oblast „cloud computingu“, která je jednou z problémových oblastí, zejména co se týče přeshraničního předávání osobních údajů.

Kontroly budou také probíhat u údajů, které zpracovává veřejná správa a to za účelem zjištění, zda nejsou osobní údaje ze zákonem zpracovávaných databází využívány za jiným účelem. Zde by měly zbystřit i soukromé subjekty pro veřejnou správu pracující. Úřad se hodlá také zabývat i kontrolou zpracovávání biometrických údajů, které podléhají zvláštnímu právnímu režimu. V tiskové zprávě Úřad na okraj informuje, že bude provedena kontrola 16 subjektů z různých odvětví jako například vytipovaná obec ale také subjekty ze školství, archivnictví a také vytipovaný subjekt poskytující služby v oblasti cestovního ruchu.

Podle statistik je vidět, že ochrana osobních údajů není zdaleka zanedbatelná věc.  O tom svědčí i počet stížností či podnětů, které se minulém roce vyšplhaly již přes číslo 4 tisíce. To je zřejmě dáno mimo jiné i stále se zvyšujícím povědomím veřejnosti o této oblasti. Nezákonné zpracování či používaní osobních údajů se může prodražit, již v minulém roce dosahovaly některé pokuty více než milionových částek. Soulad činnosti subjektů pracujících s osobními údaji s právní úpravou tedy neradno podceňovat.

Právní limity kamerového sledování v rezidenčních domech

Úřad pro ochranu osobních údajů vydal pod číslem 1/2016 pár týdnů po Novém roce své první letošní stanovisko, ve kterém se vyjádřil k podmínkám provozování kamerových systémů pořizujících záznam instalovaných v rezidenčních nemovitostech s více byty (stanovisko se tedy netýká např. rodinných domů).

Úřad dovozuje, že sledování společných prostor, jakými jsou sklepy, půdy, garáže, kočárkárny, kolárny, prostory dopisních schránek, vnější plášť budovy, vstupní dveře do domu, vstupní chodby k výtahům a schodištím či výtahy a schodiště, je za splnění některých podmínek možné, neboť je z hlediska ochrany osobních údajů považováno zpracování osobních údajů, které je účelné a přiměřené. Nicméně, protože ke zpracování osobních údajů je ve většině případů vyžadován souhlas subjektu osobních údajů (natáčených osob), k umístění kamer v bytovém domě je také obvykle vyžadován souhlas všech osob v domě bydlících. Zákon vyjmenovává některé případy, ve kdy ovšem souhlas nutný není. Umístění kamer v bytovém domě bez souhlasu subjektu údajů bude tak dle výkladu Úřadu nejčastěji možné, pokud převáží tzv. legitimní zájem, tedy zejména v případě, že zájem na ochranu majetku a osob dostatečně převáží nad zájmem ochrany soukromí nahrávaných osob. V praxi tak bude umístění kamer bez souhlasu obyvatel nemovitosti dovolené například v nebezpečných lokalitách. Ani tak ale nesmí být nahrávání v rozporu s právem osob na ochranu jejich soukromého a osobního života. Kamery zaměřené na vchodové dveře do bytů lze tedy například provozovat pouze ve zcela výjimečných a odůvodněných případech a vždy jen se souhlasem obyvatel dotčených bytů.

Před umístěním kamerového systému je dále vždy nutné splnit vhodným a prokazatelným způsobem informační povinnost vůči obyvatelům domu (např. oznámením na schůzi společenství vlastníků, rozesláním informace všem obyvatelům domu), ale i vůči dalším osobám, které do domu přicházejí nepravidelně (nejčastěji umístěním dobře viditelných informačních tabulek u každého vstupu do sledovaných prostor). Před zahájením zpracování je správce (tedy ten, kdo kamery zamýšlí provozovat) dále povinen oznámit tento úmysl Úřadu.

Pořízené záznamy mohou být uchovávány pouze po nezbytně nutnou dobu (obvykle po dobu 1 ař 2 týdnů, což je doba považovaná za nebytnopu k případnému prošetření natočených incidentů). Provozovatel kamerového systému je také povinen zavést a  pečlivě dokumentovat bezpečnostní opatření směřující k zamezení zneužití údajů (např. určení osob oprávněných k přístupu k zařízení, jejich kompetence, evidence všech přístupů k záznamům).

Jak je zmíněno v úvodu, tato pravidla se týkají kamerových systémů pořizujících záznam. Kamerové systémy bez záznamu (živé sledování) je obecně možné provozovat za splnění o něco volnějších podmínek.

Je vhodné zmínit, že stanovisko vyjadřuje názor Úřadu a není právně závazným výkladem. Dává ovšem zcela jasný návod, jak bude Úřad v konkrétním případech posuzování nahrávacích zařízení nejspíše v budoucnu postupovat.