Od minulého roku je účinná novela zákona o regulaci reklamy (zákon č. 40/1995 Sb.). K jejímu přijetí došlo v reakci na upozornění Evropské komise týkající se nevyhovující implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu. Oficiální výtka EK směřovala především proti regulaci jdoucí nad rámec stanovený touto směrnicí a proti duplicitní úpravě v českém zákoně o regulaci reklamy a zákoně o ochraně spotřebitele.
Až do účinnosti této novely bylo v zákoně stanoveno, že reklama na potraviny nesmí uvádět v omyl, přičemž zákon obsahoval i příklady takového závadného počínání – např. doporučování potraviny s odvoláním na nekonkrétní klinické studie nebo přisuzování účinků nebo vlastností, jež potravina nevykazuje.
Od srpna loňského roku § 5d odst. 2 nově stanoví: Reklama na potraviny musí splňovat požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie o poskytování informací o potravinách spotřebitelů a přímo použitelnými předpisy Evropské unie, které stanoví pravidla pro použití označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů.
Oproti dřívějšímu jasnému stanovení povinností tak nyní dochází k odkazu na několik přímo použitelných předpisů Evropské unie, což není z hlediska běžného uživatele práva příliš pohodlné. Uveďme si proto jejich obsah.
Nařízení zakazuje uvádění zavádějících informací o potravinách, a to zejména ve čtyřech případech. Prvním je uvádění zavádějících informacích, pokud jde o charakteristiky potraviny a zvláště o její povahu, totožnost, vlastnosti, složení, množství, trvanlivost, zemi původu nebo místo provenience, způsob výroby nebo získání. Druhým je připisování účinků nebo vlastností, které dotčená potravina nemá. Třetím pak vyvolávání dojmu, že dotčená potravina má zvláštní charakteristiky, pokud všechny podobné potraviny mají ve skutečnosti stejné charakteristiky, zejména výslovným zdůrazňováním přítomnosti nebo nepřítomnosti určitých složek nebo živin. Posledním výslovně zakázaným jednáním je vyvolávání dojmu na základě vzhledu, popisu nebo vyobrazení, že je přítomna určitá potravina nebo složka, ačkoli ve skutečnosti byla určitá přirozeně se vyskytující součást nebo běžně používaná složka v této potravině nahrazena odlišnou součástí nebo složkou.
Nařízení také přikazuje, že informace o potravině musí být přesné, jasné a spotřebitelům snadno srozumitelné.
Dále nesmějí informace o potravině připisovat jakékoli potravině vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo ji vyléčit, ani na tyto vlastnosti odkazovat. Jsou však zachovány odchylky pro přírodní minerální vody a pro potraviny určené pro zvláštní výživu.
Nařízení rovněž výslovně potvrzuje dopad ustanovení předchozích odstavců i na reklamu a obchodní úpravu potravin, jejich tvar, vzhled nebo balení, použité obalové materiály, způsob jejich úpravy a místo vystavení.
Nové znění zákona o regulaci reklamy zmiňuje i další požadavky pro použití označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů, např. ochranu proti všem praktikám, které by mohly spotřebitele uvést v omyl ohledně skutečného původu zemědělského produktu nebo potraviny..
Za porušení výše popsaných povinností může být zadavateli závadné reklamy na potraviny uložena pokuta až do výše dvou milionů Kč (cca. EUR 37,000), a to i opakovaně. Stejně může být pokutován i zpracovatel takto závadné reklamy.
Nová regulace reklamy týkající se potravin
16.8.2016
Nezařazené
No Comments
Jaroslav Tajbr
Od minulého roku je účinná novela zákona o regulaci reklamy (zákon č. 40/1995 Sb.). K jejímu přijetí došlo v reakci na upozornění Evropské komise týkající se nevyhovující implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu. Oficiální výtka EK směřovala především proti regulaci jdoucí nad rámec stanovený touto směrnicí a proti duplicitní úpravě v českém zákoně o regulaci reklamy a zákoně o ochraně spotřebitele.
Až do účinnosti této novely bylo v zákoně stanoveno, že reklama na potraviny nesmí uvádět v omyl, přičemž zákon obsahoval i příklady takového závadného počínání – např. doporučování potraviny s odvoláním na nekonkrétní klinické studie nebo přisuzování účinků nebo vlastností, jež potravina nevykazuje.
Od srpna loňského roku § 5d odst. 2 nově stanoví: Reklama na potraviny musí splňovat požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie o poskytování informací o potravinách spotřebitelů a přímo použitelnými předpisy Evropské unie, které stanoví pravidla pro použití označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů.
Oproti dřívějšímu jasnému stanovení povinností tak nyní dochází k odkazu na několik přímo použitelných předpisů Evropské unie, což není z hlediska běžného uživatele práva příliš pohodlné. Uveďme si proto jejich obsah.
Nařízení zakazuje uvádění zavádějících informací o potravinách, a to zejména ve čtyřech případech. Prvním je uvádění zavádějících informacích, pokud jde o charakteristiky potraviny a zvláště o její povahu, totožnost, vlastnosti, složení, množství, trvanlivost, zemi původu nebo místo provenience, způsob výroby nebo získání. Druhým je připisování účinků nebo vlastností, které dotčená potravina nemá. Třetím pak vyvolávání dojmu, že dotčená potravina má zvláštní charakteristiky, pokud všechny podobné potraviny mají ve skutečnosti stejné charakteristiky, zejména výslovným zdůrazňováním přítomnosti nebo nepřítomnosti určitých složek nebo živin. Posledním výslovně zakázaným jednáním je vyvolávání dojmu na základě vzhledu, popisu nebo vyobrazení, že je přítomna určitá potravina nebo složka, ačkoli ve skutečnosti byla určitá přirozeně se vyskytující součást nebo běžně používaná složka v této potravině nahrazena odlišnou součástí nebo složkou.
Nařízení také přikazuje, že informace o potravině musí být přesné, jasné a spotřebitelům snadno srozumitelné.
Dále nesmějí informace o potravině připisovat jakékoli potravině vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo ji vyléčit, ani na tyto vlastnosti odkazovat. Jsou však zachovány odchylky pro přírodní minerální vody a pro potraviny určené pro zvláštní výživu.
Nařízení rovněž výslovně potvrzuje dopad ustanovení předchozích odstavců i na reklamu a obchodní úpravu potravin, jejich tvar, vzhled nebo balení, použité obalové materiály, způsob jejich úpravy a místo vystavení.
Nové znění zákona o regulaci reklamy zmiňuje i další požadavky pro použití označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů, např. ochranu proti všem praktikám, které by mohly spotřebitele uvést v omyl ohledně skutečného původu zemědělského produktu nebo potraviny..
Za porušení výše popsaných povinností může být zadavateli závadné reklamy na potraviny uložena pokuta až do výše dvou milionů Kč (cca. EUR 37,000), a to i opakovaně. Stejně může být pokutován i zpracovatel takto závadné reklamy.