Nedávné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) přináší novinku do oblasti monitoringu aktivit zaměstnanců. ESLP ve svém nedávném rozhodnutí dovodil, že byla porušena práva zaměstnance v Rumunsku. Toho zaměstnavatel propustil, protože tento zaměstnance používal pracovní e-mail k soukromým účelům. Dle rozhodnutí soudu musejí zaměstnavatelé své zaměstnance vždy předem výslovně upozornit, že jejich elektronická korespondence (a jiná komunikace) bude hlídána. To se zřejmě v daném případě nestalo.
Rumunský inženýre Bogdan Mihai Barbulescu prostřednictvím chatovací služby Yahoo Messenger, do níž se přihlásil na přání a dle pokynů zaměstnavatele, vyřizoval dotazy zákazníků, ale psal si i se svou přítelkyní a bratrem o svém zdraví a sexuálním životě. Zaměstnavatel si zaměstnancovu korespondenci ukládal a shromáždil jí téměř na 50 stran. Interní pravidla zaměstnavatele přitom stanovila jasně, že je přísně zakázáno používat služební počítač k soukromým účelům. Následně zaměstnavatel se zaměstnancem ukončil pracovní poměr.
Zaměstnance si stěžoval na špehování ze strany zaměstnavatele a označil se za oběť porušení práva na soukromý život a korespondenci. Tato práva jsou zakotvena v Evropské úmluvě o lidských právech, přičemž právě ESLP bdí nad jejím dodržováním. Rumunský zaměstnanec žaloval nejprve bývalého zaměstnavatele u rumunských soudů. Tam ale nebyl úspěšný. Neúspěch se dostavil i zpočátku i u ESLP. Nicméně velký senát ESLP nedávno zrušil verdikt štrasburského soudu z loňského roku. Podle prvního rozhodnutí ESLP sice zaměstnavatel sledováním elektronické korespondence zasáhl do soukromí daného zaměstnance, ale šlo o přiměřený zásah za účelem přiměřené kontroly plnění pracovních povinností zaměstnance během pracovní doby. Soudci Velkého senátu ESLP však následně rozhodli, že rumunské soudy nedostatečně zvážily ochranu Barbulescuova práva na soukromí a nezajistily spravedlivou rovnováhu mezi oprávněnými zájmy zaměstnavatele na kontrolu zaměstnanců a na druhé straně zaměstnance na soukromý život. Sedmnáctičlenný senát ESLP, který v závažných kauzách vynáší konečné verdikty, k tomuto závěru dospěl poměrně přesvědčivě v poměru jedenáct ku šesti hlasů. ESLP tak judikoval, že pokud chce zaměstnavatel hlídat komunikaci svých zaměstnanců, musí o takovém monitorování a také o jeho rozsahu zaměstnance PŘEDEM informovat. Kromě toho k tomu dle ESLP musí mít vždy legitimní důvod. Z případného porušení potom musí zaměstnavatel vyvodit přiměřené důsledky, kterými je zdaleka ne vždy výpověď.
Rozsudek ESLP je sice adresován Rumunsku, ale přímý dopad má i na ostatních 46 členských zemí Rady Evropy (včetně České republiky). V obdobných případech bude totiž nutno mít toto rozhodnutí na zřeteli a zaměstnavatelé by si jej měli být vědomi při plánování svých monitorovacích aktivit.
Monitorování komunikace zaměstnanců
7.9.2017
Nezařazené
No Comments
Jaroslav Tajbr
Nedávné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) přináší novinku do oblasti monitoringu aktivit zaměstnanců. ESLP ve svém nedávném rozhodnutí dovodil, že byla porušena práva zaměstnance v Rumunsku. Toho zaměstnavatel propustil, protože tento zaměstnance používal pracovní e-mail k soukromým účelům. Dle rozhodnutí soudu musejí zaměstnavatelé své zaměstnance vždy předem výslovně upozornit, že jejich elektronická korespondence (a jiná komunikace) bude hlídána. To se zřejmě v daném případě nestalo.
Rumunský inženýre Bogdan Mihai Barbulescu prostřednictvím chatovací služby Yahoo Messenger, do níž se přihlásil na přání a dle pokynů zaměstnavatele, vyřizoval dotazy zákazníků, ale psal si i se svou přítelkyní a bratrem o svém zdraví a sexuálním životě. Zaměstnavatel si zaměstnancovu korespondenci ukládal a shromáždil jí téměř na 50 stran. Interní pravidla zaměstnavatele přitom stanovila jasně, že je přísně zakázáno používat služební počítač k soukromým účelům. Následně zaměstnavatel se zaměstnancem ukončil pracovní poměr.
Zaměstnance si stěžoval na špehování ze strany zaměstnavatele a označil se za oběť porušení práva na soukromý život a korespondenci. Tato práva jsou zakotvena v Evropské úmluvě o lidských právech, přičemž právě ESLP bdí nad jejím dodržováním. Rumunský zaměstnanec žaloval nejprve bývalého zaměstnavatele u rumunských soudů. Tam ale nebyl úspěšný. Neúspěch se dostavil i zpočátku i u ESLP. Nicméně velký senát ESLP nedávno zrušil verdikt štrasburského soudu z loňského roku. Podle prvního rozhodnutí ESLP sice zaměstnavatel sledováním elektronické korespondence zasáhl do soukromí daného zaměstnance, ale šlo o přiměřený zásah za účelem přiměřené kontroly plnění pracovních povinností zaměstnance během pracovní doby. Soudci Velkého senátu ESLP však následně rozhodli, že rumunské soudy nedostatečně zvážily ochranu Barbulescuova práva na soukromí a nezajistily spravedlivou rovnováhu mezi oprávněnými zájmy zaměstnavatele na kontrolu zaměstnanců a na druhé straně zaměstnance na soukromý život. Sedmnáctičlenný senát ESLP, který v závažných kauzách vynáší konečné verdikty, k tomuto závěru dospěl poměrně přesvědčivě v poměru jedenáct ku šesti hlasů. ESLP tak judikoval, že pokud chce zaměstnavatel hlídat komunikaci svých zaměstnanců, musí o takovém monitorování a také o jeho rozsahu zaměstnance PŘEDEM informovat. Kromě toho k tomu dle ESLP musí mít vždy legitimní důvod. Z případného porušení potom musí zaměstnavatel vyvodit přiměřené důsledky, kterými je zdaleka ne vždy výpověď.
Rozsudek ESLP je sice adresován Rumunsku, ale přímý dopad má i na ostatních 46 členských zemí Rady Evropy (včetně České republiky). V obdobných případech bude totiž nutno mít toto rozhodnutí na zřeteli a zaměstnavatelé by si jej měli být vědomi při plánování svých monitorovacích aktivit.