Na jaře 2017 nabyla účinnosti novela českého autorského zákona přinášející řadu v oblasti kolektivní správy, ale i změny týkající se zásadního rozšíření stávajících či vzniku nových tzv. zákonných licencí.
Primárním cílem této novely je provést do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu o kolektivní správě autorského práva a zavést tak v této oblasti přísnější a transparentnější pravidla. Novela tak například zpřísňuje a upřesňuje požadavky na výkon činnosti kolektivního správce, upravuje výši odměn i právní formu takového správce.
Mezi další významné změny, které tento zákon přináší patří také rozšíření licence k architektonickým dílům. Nově se bude tato licence vztahovat i na architektonická díla vyjádřená výkresem nebo plánem, a dochází tak k jejímu značnému rozšíření, jelikož původní zákonná licence se vztahovala pouze k již realizovaným stavbám. Další významnou novinkou je, že souhlas zaměstnance s převodem výkonu majetkového práva autorského se považuje za neodvolatelný, i s ohledem na všechna další případná postoupení.
Významným krokem k větší umělecké svobodě je pak uvedení zcela nové zákonné licence pro karikaturu a parodii v § 38g autorského zákona, která zavádí, že do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije dílo pro účely karikatury nebo parodie. Tato licence vyplývá z tzv. informační směrnice (směrnice číslo 2001/29/ES) a v řadě států Evropské unie platila již dříve. Při výkladu pojmu karikatura či parodie je nutné vycházet z obecného chápání tohoto pojmu a z judikatury. Na základě těchto pramenů lze dovodit, že o parodii se jedná, když dílo připomíná již existující dílo, avšak se od něj zřetelně liší a je komické či ironické. Opět, jako u jiných zákonných licencí nesmí být užití díla pro karikaturu či parodii v rozporu s běžným užitím díla a nesmí dojít k nepřiměřenému zásahu do zájmů autora.
Některé významné změny dle novely autorského zákona
22.6.2017
Nezařazené
No Comments
Jaroslav Tajbr
Na jaře 2017 nabyla účinnosti novela českého autorského zákona přinášející řadu v oblasti kolektivní správy, ale i změny týkající se zásadního rozšíření stávajících či vzniku nových tzv. zákonných licencí.
Primárním cílem této novely je provést do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu o kolektivní správě autorského práva a zavést tak v této oblasti přísnější a transparentnější pravidla. Novela tak například zpřísňuje a upřesňuje požadavky na výkon činnosti kolektivního správce, upravuje výši odměn i právní formu takového správce.
Mezi další významné změny, které tento zákon přináší patří také rozšíření licence k architektonickým dílům. Nově se bude tato licence vztahovat i na architektonická díla vyjádřená výkresem nebo plánem, a dochází tak k jejímu značnému rozšíření, jelikož původní zákonná licence se vztahovala pouze k již realizovaným stavbám. Další významnou novinkou je, že souhlas zaměstnance s převodem výkonu majetkového práva autorského se považuje za neodvolatelný, i s ohledem na všechna další případná postoupení.
Významným krokem k větší umělecké svobodě je pak uvedení zcela nové zákonné licence pro karikaturu a parodii v § 38g autorského zákona, která zavádí, že do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije dílo pro účely karikatury nebo parodie. Tato licence vyplývá z tzv. informační směrnice (směrnice číslo 2001/29/ES) a v řadě států Evropské unie platila již dříve. Při výkladu pojmu karikatura či parodie je nutné vycházet z obecného chápání tohoto pojmu a z judikatury. Na základě těchto pramenů lze dovodit, že o parodii se jedná, když dílo připomíná již existující dílo, avšak se od něj zřetelně liší a je komické či ironické. Opět, jako u jiných zákonných licencí nesmí být užití díla pro karikaturu či parodii v rozporu s běžným užitím díla a nesmí dojít k nepřiměřenému zásahu do zájmů autora.