Nejvyšší soud ČR vydal 5. ledna 2017 stanovisko, ve kterém uvádí pravidla pro elektronickou komunikaci mezi soudy a účastníky občanských soudních a trestních řízení. Stanovisko se zabývá mimo jiné doručováním písemností k soudu a poslaných soudem prostřednictvím datových schránek nebo nutností elektronického podpisu na těchto dokumentech. Pravidla pro takovou soudní elektronickou komunikaci, která jsou zákonně zakotvena kupříkladu v Občanském soudním řádu, Nejvyšší soud tímto stanoviskem shrnuje a upřesňuje.
Veškerá podání v občanském soudním řízení (např. žaloby) je možno učinit písemně. To zahrnuje nejen listinnou podobu, ale i možnost podání telefaxem nebo právě podání v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě. V posledním případě je dokument podán ve formě datové zprávy. Účastník občanského soudního řízení zde projeví vůli směřující buď k uplatnění svých procesních práv, splnění procesních povinností nebo jiným procesním následkům. Podstatné je, že se musí jednat o projev vůle samotného účastníka řízení. Totéž platí při trestním řízení pro podání stran nebo jiných subjektů, které mají obdobné postavení jako strany.
Dále se soud ve svém stanovisku věnuje povinnosti podpisu u dokumentů posílaných prostřednictvím datové schránky. Zásadně by každý úkon vůči orgánům veřejné moci měl být opatřen podpisem jednající osoby. U elektronických dokumentů, které se posílají do datových schránek, je skutečný (fyzický) podpis nahrazen podpisem elektronickým. Nicméně je přípustné učinit podání prostřednictvím datové schránky bez elektronického podpisu, byl-li dokument odeslán z datové schránky právě toho, kdo úkon činí (nebo jeho právního zástupce). V takovém případě již soudem není požadováno dodatečné předložení listinné formy s podpisem účastníka. Není-li splněn tento požadavek – například byl-li nepodepsaný elektronický dokument odeslán z cizí datové schránky, musí být dokument dodatečně opatřen (elektronickým) podpisem jednající fyzické osoby. Elektronický podpis musí být uznávaný, tzn. musí být certifikovaný úřady takovým způsobem, že z něj je díky soukromému klíči poznat, která konkrétní osoba jej doopravdy podepsala.
Pokud je procesní úkon učiněn elektronicky přes datovou schránku, má stejné účinky jako procesní úkon učiněný listinnou formou a podepsaný osobou, pro kterou datová schránka byla zřízena. Jestliže osobou, pro kterou datová schránka byla zřízena, je osoba právnická, má procesní úkon učiněný přes datovou schránku stejné účinky jako procesní úkon, který za právnickou osobu písemně učiní a podepíše osoba oprávněná jednat za právnickou osobu.
Na závěr se stanovisko Nejvyššího soudu zabývá doručováním písemností, které soud pošle prostřednictvím datové schránky. Písemná rozhodnutí, jiné úkony a další písemnosti, o nichž to stanoví zákon, smí soud posílat v elektronické formě do datové schránky adresáta. Přitom ale musí být splněny následující podmínky:
Jednak nesměly být písemnosti již doručeny při jednání nebo při úkonu trestního řízení a samotná povaha doručované písemnosti musí umožňovat poslání elektronickou formou. Dále je nutné, aby adresát měl svou datovou schránku zpřístupněnou. Jestliže poznatky o osobě adresáta soudu takové zjištění neumožní, je soud povinen přistoupit k jinému způsobu doručení. K takovému znepřístupnění datové schránky nesmí dojít ani zpětně. Též musí existovat fyzická osoba, která je oprávněna nebo pověřena k přístupu do datové schránky adresáta. Pokud adresátem je právnická osoba a prokáže, že v době doručování písemností neměla osobu oprávněnou nebo pověřenou k přístupu do své datové schránky a že tento stav nezavinila, účinky doručení nenastanou.
Má-li fyzická osoba zřízeno více datových schránek (např. datovou schránku fyzické osoby a zároveň datovou schránku fyzické podnikající osoby), mělo by být rozhodnutí doručeno do té datové schránky, která odpovídá povaze doručované písemnosti. To ale závazné není – nedodrží-li soud toto pravidlo a doručí-li písemnost do nepříslušné datové schránky téže fyzické osoby, účinky doručení nastanou i tak.
Pro praxi je tedy důležité si pamatovat, že podání k soudu zasílané v elektronické podobě je možné podat bez elektronického podpisu jen tehdy, pokud je zasláno z datové schránky toho, kdo úkol činí nebo jeho právního zástupce. Pak má stejné účinky jako podání učiněné písemnou formou s originálním podpisem podatele.
Pravidla pro elektronickou komunikaci mezi soudy a účastníky řízení
8.3.2017
Nezařazené
No Comments
Jaroslav Tajbr
Nejvyšší soud ČR vydal 5. ledna 2017 stanovisko, ve kterém uvádí pravidla pro elektronickou komunikaci mezi soudy a účastníky občanských soudních a trestních řízení. Stanovisko se zabývá mimo jiné doručováním písemností k soudu a poslaných soudem prostřednictvím datových schránek nebo nutností elektronického podpisu na těchto dokumentech. Pravidla pro takovou soudní elektronickou komunikaci, která jsou zákonně zakotvena kupříkladu v Občanském soudním řádu, Nejvyšší soud tímto stanoviskem shrnuje a upřesňuje.
Veškerá podání v občanském soudním řízení (např. žaloby) je možno učinit písemně. To zahrnuje nejen listinnou podobu, ale i možnost podání telefaxem nebo právě podání v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě. V posledním případě je dokument podán ve formě datové zprávy. Účastník občanského soudního řízení zde projeví vůli směřující buď k uplatnění svých procesních práv, splnění procesních povinností nebo jiným procesním následkům. Podstatné je, že se musí jednat o projev vůle samotného účastníka řízení. Totéž platí při trestním řízení pro podání stran nebo jiných subjektů, které mají obdobné postavení jako strany.
Dále se soud ve svém stanovisku věnuje povinnosti podpisu u dokumentů posílaných prostřednictvím datové schránky. Zásadně by každý úkon vůči orgánům veřejné moci měl být opatřen podpisem jednající osoby. U elektronických dokumentů, které se posílají do datových schránek, je skutečný (fyzický) podpis nahrazen podpisem elektronickým. Nicméně je přípustné učinit podání prostřednictvím datové schránky bez elektronického podpisu, byl-li dokument odeslán z datové schránky právě toho, kdo úkon činí (nebo jeho právního zástupce). V takovém případě již soudem není požadováno dodatečné předložení listinné formy s podpisem účastníka. Není-li splněn tento požadavek – například byl-li nepodepsaný elektronický dokument odeslán z cizí datové schránky, musí být dokument dodatečně opatřen (elektronickým) podpisem jednající fyzické osoby. Elektronický podpis musí být uznávaný, tzn. musí být certifikovaný úřady takovým způsobem, že z něj je díky soukromému klíči poznat, která konkrétní osoba jej doopravdy podepsala.
Pokud je procesní úkon učiněn elektronicky přes datovou schránku, má stejné účinky jako procesní úkon učiněný listinnou formou a podepsaný osobou, pro kterou datová schránka byla zřízena. Jestliže osobou, pro kterou datová schránka byla zřízena, je osoba právnická, má procesní úkon učiněný přes datovou schránku stejné účinky jako procesní úkon, který za právnickou osobu písemně učiní a podepíše osoba oprávněná jednat za právnickou osobu.
Na závěr se stanovisko Nejvyššího soudu zabývá doručováním písemností, které soud pošle prostřednictvím datové schránky. Písemná rozhodnutí, jiné úkony a další písemnosti, o nichž to stanoví zákon, smí soud posílat v elektronické formě do datové schránky adresáta. Přitom ale musí být splněny následující podmínky:
Jednak nesměly být písemnosti již doručeny při jednání nebo při úkonu trestního řízení a samotná povaha doručované písemnosti musí umožňovat poslání elektronickou formou. Dále je nutné, aby adresát měl svou datovou schránku zpřístupněnou. Jestliže poznatky o osobě adresáta soudu takové zjištění neumožní, je soud povinen přistoupit k jinému způsobu doručení. K takovému znepřístupnění datové schránky nesmí dojít ani zpětně. Též musí existovat fyzická osoba, která je oprávněna nebo pověřena k přístupu do datové schránky adresáta. Pokud adresátem je právnická osoba a prokáže, že v době doručování písemností neměla osobu oprávněnou nebo pověřenou k přístupu do své datové schránky a že tento stav nezavinila, účinky doručení nenastanou.
Má-li fyzická osoba zřízeno více datových schránek (např. datovou schránku fyzické osoby a zároveň datovou schránku fyzické podnikající osoby), mělo by být rozhodnutí doručeno do té datové schránky, která odpovídá povaze doručované písemnosti. To ale závazné není – nedodrží-li soud toto pravidlo a doručí-li písemnost do nepříslušné datové schránky téže fyzické osoby, účinky doručení nastanou i tak.
Pro praxi je tedy důležité si pamatovat, že podání k soudu zasílané v elektronické podobě je možné podat bez elektronického podpisu jen tehdy, pokud je zasláno z datové schránky toho, kdo úkol činí nebo jeho právního zástupce. Pak má stejné účinky jako podání učiněné písemnou formou s originálním podpisem podatele.