Zákon o hazardních hrách, který byl schválen v dubnu 2016 a mimo jiné reguluje internetové hazardní hry, je podle rozhodnutí českého Ústavního soudu ze dne 14. února 2017 v souladu s Ústavou.
Zákon podle důvodové zprávy vlády postupuje proti ve společnosti všeobecně uznávaným negativním důsledkům hazardních her a tudíž má zamezit provozování ilegálních hazardních her na internetu.
Účinnosti nabyl nový zákon o hazardních hrách počátkem tohoto roku. Poskytovatelům připojení k internetu ukládá povinnost zamezit přístup k internetovým stránkám, které jsou uvedeny na tzv. blacklistu. Tento seznam internetových stránek obsahujících nepovolené internetové hry vede a o zápisu do něj v rámci správního řízení rozhoduje Ministerstvo financí. Jestliže poskytovatel připojení k internetu ve stanovené lhůtě nezamezí přístup k internetovým stránkám uveřejněným na blacklistu, dopouští se správního deliktu a hrozí mu pokuta až do výše 1,000,000 Kč (cca. EUR 37,000).
Návrh na zrušení příslušné části zákona o hazardních hrách byl podaný dne 31. srpna 2016 skupinou 21 senátorů. Ti v návrhu uvádějí, že napadená ustanovení jsou příliš neurčitá a zasahují do svobody projevu a práva na informace a práva podnikat; dále byl kritizován způsob rozhodnutí o blokaci Ministerstvem financí. Hlavním bodem senátorské kritiky bylo, že právní úprava představuje ústavně nepřípustnou cenzuru a tím zasahuje do svobody projevu a práva na informace.
Proti této výtce Ústavní soud uvedl, že se u provozování nepovolených hazardních her jedná o nelegální činnost, před kterou je třeba společnost v jejím vlastním zájmu chránit. Tudíž tato činnost nemůže být chráněna ústavními hodnotami, jako je svoboda projevu a právo na informace. Podle soudu taková blokace nespadá pod pojem cenzury, protože jde pouze o technické opatření, které má zamezit ilegálním aktivitám.
Napadena byla dále i skutečnost, že o internetových stránkách určených k blokaci rozhoduje Ministerstvo financí a nikoli specializovaný orgán či soudní příkaz. Zde Ústavní soud zdůraznil enormní dynamiku, která je pro svět internetu i vývoj hazardních her příznačná a tudíž je nutné o zápisu jednotlivé hazardní hry do blacklistu rozhodovat co nejrychleji a nejpružněji. Ministerstvo financí podle soudu představuje k této úloze vhodný správní orgán, jehož rozhodnutí lze navíc soudně přezkoumat, což je dostatečnou pojistkou zákonnosti postupu správních orgánů při realizaci zákona.
V neposlední řadě byla senátory kritizována i neurčitost právní úpravy. Podle navrhovatele ústavní stížnosti není jasné, jak vyložit pojmy „poskytovatele připojení k internetu“ a „internetové stránky“, dále byly vzneseny námitky k nejasnosti způsobu blokace a zveřejnění blacklistu. Zde Ústavní soud uvádí, že jeho úloha nespočívá v nahrazování činnosti příslušných orgánů veřejné moci a odkazuje na důvodovou zprávu vlády k zákonu o hazardních hrách, která neurčité pojmy specifikuje. Podle vlády se blokace týká pouze internetových stránek, které zpřístupňují nepovolené hazardní hry, nikoli stránek s reklamou na ně. Dále je povinnost blokace webových stránek uveřejněných na blacklistu Ministerstva financí podle vlády uložena výhradně právnickým a podnikajícím fyzickým osobám, netýká se tudíž např. prostých fyzických osob, které umožní připojení prostřednictvím tzv. hotspotu.
Veškeré výhrady senátorů, týkající se nejen ideové, ale i technické stránky právní úpravy, byly Ústavním soudem zamítnuty. Napadená ustanovení zákona o hazardních hrách byla tak prohlášena za konformní s Ústavou České republiky.
Povinná blokace internetových hazardních her nepředstavuje cenzuru
25.2.2017
Nezařazené
No Comments
Jaroslav Tajbr
Zákon o hazardních hrách, který byl schválen v dubnu 2016 a mimo jiné reguluje internetové hazardní hry, je podle rozhodnutí českého Ústavního soudu ze dne 14. února 2017 v souladu s Ústavou.
Zákon podle důvodové zprávy vlády postupuje proti ve společnosti všeobecně uznávaným negativním důsledkům hazardních her a tudíž má zamezit provozování ilegálních hazardních her na internetu.
Účinnosti nabyl nový zákon o hazardních hrách počátkem tohoto roku. Poskytovatelům připojení k internetu ukládá povinnost zamezit přístup k internetovým stránkám, které jsou uvedeny na tzv. blacklistu. Tento seznam internetových stránek obsahujících nepovolené internetové hry vede a o zápisu do něj v rámci správního řízení rozhoduje Ministerstvo financí. Jestliže poskytovatel připojení k internetu ve stanovené lhůtě nezamezí přístup k internetovým stránkám uveřejněným na blacklistu, dopouští se správního deliktu a hrozí mu pokuta až do výše 1,000,000 Kč (cca. EUR 37,000).
Návrh na zrušení příslušné části zákona o hazardních hrách byl podaný dne 31. srpna 2016 skupinou 21 senátorů. Ti v návrhu uvádějí, že napadená ustanovení jsou příliš neurčitá a zasahují do svobody projevu a práva na informace a práva podnikat; dále byl kritizován způsob rozhodnutí o blokaci Ministerstvem financí. Hlavním bodem senátorské kritiky bylo, že právní úprava představuje ústavně nepřípustnou cenzuru a tím zasahuje do svobody projevu a práva na informace.
Proti této výtce Ústavní soud uvedl, že se u provozování nepovolených hazardních her jedná o nelegální činnost, před kterou je třeba společnost v jejím vlastním zájmu chránit. Tudíž tato činnost nemůže být chráněna ústavními hodnotami, jako je svoboda projevu a právo na informace. Podle soudu taková blokace nespadá pod pojem cenzury, protože jde pouze o technické opatření, které má zamezit ilegálním aktivitám.
Napadena byla dále i skutečnost, že o internetových stránkách určených k blokaci rozhoduje Ministerstvo financí a nikoli specializovaný orgán či soudní příkaz. Zde Ústavní soud zdůraznil enormní dynamiku, která je pro svět internetu i vývoj hazardních her příznačná a tudíž je nutné o zápisu jednotlivé hazardní hry do blacklistu rozhodovat co nejrychleji a nejpružněji. Ministerstvo financí podle soudu představuje k této úloze vhodný správní orgán, jehož rozhodnutí lze navíc soudně přezkoumat, což je dostatečnou pojistkou zákonnosti postupu správních orgánů při realizaci zákona.
V neposlední řadě byla senátory kritizována i neurčitost právní úpravy. Podle navrhovatele ústavní stížnosti není jasné, jak vyložit pojmy „poskytovatele připojení k internetu“ a „internetové stránky“, dále byly vzneseny námitky k nejasnosti způsobu blokace a zveřejnění blacklistu. Zde Ústavní soud uvádí, že jeho úloha nespočívá v nahrazování činnosti příslušných orgánů veřejné moci a odkazuje na důvodovou zprávu vlády k zákonu o hazardních hrách, která neurčité pojmy specifikuje. Podle vlády se blokace týká pouze internetových stránek, které zpřístupňují nepovolené hazardní hry, nikoli stránek s reklamou na ně. Dále je povinnost blokace webových stránek uveřejněných na blacklistu Ministerstva financí podle vlády uložena výhradně právnickým a podnikajícím fyzickým osobám, netýká se tudíž např. prostých fyzických osob, které umožní připojení prostřednictvím tzv. hotspotu.
Veškeré výhrady senátorů, týkající se nejen ideové, ale i technické stránky právní úpravy, byly Ústavním soudem zamítnuty. Napadená ustanovení zákona o hazardních hrách byla tak prohlášena za konformní s Ústavou České republiky.