Nejvyšší správní soud se věnoval zajímavé otázce dokazování ve správním řízení pomocí zachycení obsahu webové stránky, které je může být problematické z důvodu proměnlivosti obsahu daného webu. Této otázce se soud věnoval v rámci případu, ve kterém Česká obchodní inspekce (ČOI) zdokumentovala stav stránek jejich popisem v kontrolním protokolu a výtiskem zachycené podoby stránky, na kterých se dle ČOI žalobkyně dopustila správního deliktu klamání spotřebitele.
Soud již dříve rozhodl, že podobné důkazy nejsou vždy zcela důvěryhodné. Vytištěná stránka totiž může obsah stránek deformovat a neumožňuje vždy zjistit, zda nejsou stránky interaktivní a neskrývají více informací, než je patrné z vytištěné podoby. To ovšem automaticky neznamená že jsou takové důkazy pro správní řízení a priori nepřípustné.
Při dokazování formou zachycení webové stránky by se dle rozhodnutí soudu mělo užívat takového způsobu, který je situačně vhodný k dokázání daného obsahu. Pokud je tedy třeba například dokázat existenci tvrzení v textu obsažené na webu, postačí vytištění dané webové stránky. Pokud však nepůjde pouze o text, ale například o grafické prvky, je třeba zachytit obsah stránky tak, aby nebyly tyto grafické prvky nijak deformovány nebo přímo eliminovány. Také je rozdíl v případě dokazování toho, zda nějaká informace na stránce publikována byla nebo naopak chyběla (přičemž oba případy mohou být pro řízení relevantní). V prvním případě by prostý výtisk měl dle soudu stačit, v druhém případě je třeba zachytit stránku komplexnější metodou.
Závěrem tedy můžeme shrnout, že dokazování zachycením webové stránky je možné, ovšem je třeba vždy zvolit způsob, který dostatečně komplexně zachycuje dokazovanou skutečnost. Lze také mít zato, že výše uvedené rozhodnutí, ačkoliv se týká dokazování ve správním řízení, může mít jistou didaktickou hodnotu pro řízení soudní či rozhodčí.
Dokazování zachycením obsahu webové stránky
30.12.2016
Nezařazené
No Comments
Jaroslav Tajbr
Nejvyšší správní soud se věnoval zajímavé otázce dokazování ve správním řízení pomocí zachycení obsahu webové stránky, které je může být problematické z důvodu proměnlivosti obsahu daného webu. Této otázce se soud věnoval v rámci případu, ve kterém Česká obchodní inspekce (ČOI) zdokumentovala stav stránek jejich popisem v kontrolním protokolu a výtiskem zachycené podoby stránky, na kterých se dle ČOI žalobkyně dopustila správního deliktu klamání spotřebitele.
Soud již dříve rozhodl, že podobné důkazy nejsou vždy zcela důvěryhodné. Vytištěná stránka totiž může obsah stránek deformovat a neumožňuje vždy zjistit, zda nejsou stránky interaktivní a neskrývají více informací, než je patrné z vytištěné podoby. To ovšem automaticky neznamená že jsou takové důkazy pro správní řízení a priori nepřípustné.
Při dokazování formou zachycení webové stránky by se dle rozhodnutí soudu mělo užívat takového způsobu, který je situačně vhodný k dokázání daného obsahu. Pokud je tedy třeba například dokázat existenci tvrzení v textu obsažené na webu, postačí vytištění dané webové stránky. Pokud však nepůjde pouze o text, ale například o grafické prvky, je třeba zachytit obsah stránky tak, aby nebyly tyto grafické prvky nijak deformovány nebo přímo eliminovány. Také je rozdíl v případě dokazování toho, zda nějaká informace na stránce publikována byla nebo naopak chyběla (přičemž oba případy mohou být pro řízení relevantní). V prvním případě by prostý výtisk měl dle soudu stačit, v druhém případě je třeba zachytit stránku komplexnější metodou.
Závěrem tedy můžeme shrnout, že dokazování zachycením webové stránky je možné, ovšem je třeba vždy zvolit způsob, který dostatečně komplexně zachycuje dokazovanou skutečnost. Lze také mít zato, že výše uvedené rozhodnutí, ačkoliv se týká dokazování ve správním řízení, může mít jistou didaktickou hodnotu pro řízení soudní či rozhodčí.