V českém parlamentu se momentálně projednává vládní návrh změny autorského zákona. V oblasti kolektivní správy je novela z dílny ministerstva kultury především reakcí na evropskou směrnici o kolektivní správě, kterou měla Česká republika transponovat do svého právního řádu nejpozději v dubnu 2016. Po implementaci této směrnice všemi členskými státy EU dojde k harmonizaci práva regulujícího výkon kolektivní správy. To má vést k posílení ochrany zájmů nositelů autorských práv.
Nová úprava má za cíl vyřešit některé současné aplikační potíže, zlepšit úroveň kolektivní správy, zefektivnit finanční řízení a zvýšit transparentnost kolektivní správy. Rovněž se počítá se zkvalitněním přístupu široké veřejnosti ke kulturnímu bohatství, a to zejména zjednodušením forem a postupů používaných pro udělování licencí uživatelům. Usnadnit by se však mělo i poskytování hudebních služeb online, především díky možnosti přeshraničního udělování licencí pro užití online hudby.
Současná úprava kolektivní správy obsažená v jedenácti paragrafech autorského zákona je ve vládním návrhu nahrazena mnohem detailnější úpravou, a to v paragrafech šedesáti. I to svědčí o snaze více regulovat kolektivní správu. Podívejme se nyní na nejdůležitější body navrhované novely.
Rozšíření doznala obecná ustanovení týkající se kolektivní správy, nově se objevují podrobná ustanovení o členství v kolektivním správci a jeho organizační struktuře. Výkon kolektivní správy se rovněž dočká podrobné úpravy. Až na případy stanovené zákonem (tj. až na povinnou kolektivní správu) bude výkon kolektivní správy založen písemnou smlouvou. Novela zákona ukládá též poměrně rozsáhlou informační povinnost kolektivních správců vůči nositelům práv.
Umožnění přeshraniční volby kolektivního správce touto novelou dále povede k rozšíření okruhu kolektivních správců oprávněných vzájemně se pověřit výkonem kolektivní správy. Proto obsahuje nová úprava i ustanovení ohledně závazků mezi kolektivními správci navzájem.
Novela předvídá i vznik registru děl nedostupných na trhu, který bude provozovat Národní knihovna a který bude zpřístupněn široké veřejnosti prostřednictvím internetu. V tomto registru budou obsažena slovesná díla, u kterých je umožněno uzavření hromadné licenční smlouvy na zpřístupnění mezi Národní knihovnou a kolektivním správcem. Tato rozšířená kolektivní správa má za cíl zpřístupnit ve všech knihovnách zdigitalizovaná slovesná díla nedostupná na trhu a navíc poskytnout i jiné služby v digitálním prostředí, jako jsou např. vzdálený přístup, tisk apod.
Velkých změn doznají také odměny. Nově mají být sazby odměn stanovené sazebníkem vycházejícím z objektivních a nediskriminačních kritérií a musejí být ve vztahu k těmto kritériím přiměřené. Kolektivní správce bude mít povinnost přihlédnout k účelu, způsobu, rozsahu a okolnostem užití předmětu ochrany a dokonce i ke srovnatelným odměnám v jiných evropských zemích a k vývoji inflace. Ministerstvo kultury pak platné sazebníky odměn zveřejní na svých internetových stránkách.
Větší transparentnosti kolektivní správy se novela snaží dosáhnout stanovením povinnosti uveřejňovat určité informace o kolektivním správci a činností, jíž se zabývá, na jeho webových stránkách. Jde např. o povinnost uveřejnit stanovy kolektivních správců, podmínky členství a podmínek ukončení pověření k výkonu kolektivní správy, vzorové licenční smlouvy, sazebníky odměn, seznamy smluv uzavřených s jinými kolektivními správci, seznamy členů vedení kolektivního správce apod.
Novela autorského zákona tedy přinese celou řadu změn v oblasti kolektivní správy, které by nebylo radno přehlédnout. Nicméně zůstává otázkou, jak dlouho potrvá legislativní proces a kdy nakonec novela nabude účinnosti.
Kolektivní správa autorských práv nově
29.6.2016
Nezařazené
No Comments
Jaroslav Tajbr
V českém parlamentu se momentálně projednává vládní návrh změny autorského zákona. V oblasti kolektivní správy je novela z dílny ministerstva kultury především reakcí na evropskou směrnici o kolektivní správě, kterou měla Česká republika transponovat do svého právního řádu nejpozději v dubnu 2016. Po implementaci této směrnice všemi členskými státy EU dojde k harmonizaci práva regulujícího výkon kolektivní správy. To má vést k posílení ochrany zájmů nositelů autorských práv.
Nová úprava má za cíl vyřešit některé současné aplikační potíže, zlepšit úroveň kolektivní správy, zefektivnit finanční řízení a zvýšit transparentnost kolektivní správy. Rovněž se počítá se zkvalitněním přístupu široké veřejnosti ke kulturnímu bohatství, a to zejména zjednodušením forem a postupů používaných pro udělování licencí uživatelům. Usnadnit by se však mělo i poskytování hudebních služeb online, především díky možnosti přeshraničního udělování licencí pro užití online hudby.
Současná úprava kolektivní správy obsažená v jedenácti paragrafech autorského zákona je ve vládním návrhu nahrazena mnohem detailnější úpravou, a to v paragrafech šedesáti. I to svědčí o snaze více regulovat kolektivní správu. Podívejme se nyní na nejdůležitější body navrhované novely.
Rozšíření doznala obecná ustanovení týkající se kolektivní správy, nově se objevují podrobná ustanovení o členství v kolektivním správci a jeho organizační struktuře. Výkon kolektivní správy se rovněž dočká podrobné úpravy. Až na případy stanovené zákonem (tj. až na povinnou kolektivní správu) bude výkon kolektivní správy založen písemnou smlouvou. Novela zákona ukládá též poměrně rozsáhlou informační povinnost kolektivních správců vůči nositelům práv.
Umožnění přeshraniční volby kolektivního správce touto novelou dále povede k rozšíření okruhu kolektivních správců oprávněných vzájemně se pověřit výkonem kolektivní správy. Proto obsahuje nová úprava i ustanovení ohledně závazků mezi kolektivními správci navzájem.
Novela předvídá i vznik registru děl nedostupných na trhu, který bude provozovat Národní knihovna a který bude zpřístupněn široké veřejnosti prostřednictvím internetu. V tomto registru budou obsažena slovesná díla, u kterých je umožněno uzavření hromadné licenční smlouvy na zpřístupnění mezi Národní knihovnou a kolektivním správcem. Tato rozšířená kolektivní správa má za cíl zpřístupnit ve všech knihovnách zdigitalizovaná slovesná díla nedostupná na trhu a navíc poskytnout i jiné služby v digitálním prostředí, jako jsou např. vzdálený přístup, tisk apod.
Velkých změn doznají také odměny. Nově mají být sazby odměn stanovené sazebníkem vycházejícím z objektivních a nediskriminačních kritérií a musejí být ve vztahu k těmto kritériím přiměřené. Kolektivní správce bude mít povinnost přihlédnout k účelu, způsobu, rozsahu a okolnostem užití předmětu ochrany a dokonce i ke srovnatelným odměnám v jiných evropských zemích a k vývoji inflace. Ministerstvo kultury pak platné sazebníky odměn zveřejní na svých internetových stránkách.
Větší transparentnosti kolektivní správy se novela snaží dosáhnout stanovením povinnosti uveřejňovat určité informace o kolektivním správci a činností, jíž se zabývá, na jeho webových stránkách. Jde např. o povinnost uveřejnit stanovy kolektivních správců, podmínky členství a podmínek ukončení pověření k výkonu kolektivní správy, vzorové licenční smlouvy, sazebníky odměn, seznamy smluv uzavřených s jinými kolektivními správci, seznamy členů vedení kolektivního správce apod.
Novela autorského zákona tedy přinese celou řadu změn v oblasti kolektivní správy, které by nebylo radno přehlédnout. Nicméně zůstává otázkou, jak dlouho potrvá legislativní proces a kdy nakonec novela nabude účinnosti.