Český Nejvyšší soud se nedávno vyslovil k problematice, zda pravdivé tvrzení v reklamním spotu může být v rozporu s dobrými mravy soutěže a tudíž považováno za jednání nekalosoutěžní.
Nekalá soutěž je nežádoucím jednáním, které narušuje hospodářskou soutěž. Zákon takové jednání z důvodu ochrany ostatních soutěžitelů i zákazníků zakazuje. Ten, kdo se dostane v hospodářském styku do rozporu s dobrými mravy soutěže jednáním způsobilým přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům, jedná nekalosoutěžně. Hodnocení pravdivosti (správnosti) údaje uvedeného soutěžitelem rozhodně nemůže být jediným kritériem posuzování případné rozpornosti takového jednání s dobrými mravy soutěže. Občanský zákoník stejně jako dříve obchodní zákoník u některých skutkových podstat nekalé soutěže dokonce výslovně stanoví, že způsobilost oklamat může mít i údaj sám o sobě správný či pravdivý, může-li uvést v omyl vzhledem k okolnostem a souvislostem za nichž byl učiněn.
Nejvyšší soud tak nedávno zrušil rozsudek městského soudu, který v daném případě při hodnocení souladnosti jednání s dobrými mravy hodnotil pouze pravdivost tvrzení. Společnost dlouhodobě masivně propagující své výrobky v televizi a na internetu s dovětkem u zboží „Výrobky z TV“ se dožadovala u soudu, aby se jiný soutěžitel prodávající téměř identické zboží zdržel používání tohoto dovětku „Výrobky z TV“ u svého zboží, které prodával ve svém internetovém obchodě. Tento soutěžitel své výrobky v televizním vysílání propagoval pouze několika málo spoty (odvysílanými v rámci jednoho měsíce) na méně sledovaném TV kanálu, a to dokonce až po zahájení soudního sporu.
Soud za takového skutkového konstatoval, že je splněna nejen podmínka jednání v hospodářském styku, ale i podmínka rozporu s dobrými mravy soutěže. Takové jednání totiž, přestože je po odvysílání několika spotů pravdivé, má totiž stále prvky klamavé a parazitní. V situaci, kdy jedna společnost provádí masivní televizní kampaň a jiný soutěžitel propaguje výrobky téměř totožných názvů v televizní reklamě nepatrného rozsahu, je zřejmé, že většina zákazníků bude výrobky takového soutěžitele považovat za výrobky společnosti provádějící televizní kampaň. Takový soutěžitel by se pouze „svezl“ na reklamní kampani jiného. Dané jednání naplnilo i třetí podmínku nekalé soutěže, a sice jednalo se o jednání způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům (např. odlákáním zákazníků společnosti provádějící televizní kampaň).
Pokud by při výše uvedeném skutkovém stavu byla pravdivost označení „Výrobky z TV“ jediným kritériem při posuzování rozporu jednání s dobrými mravy soutěže, ad absurdum by takové označení bylo možné používat i pro výrobky, které byly v TV promítnuty pouze např. v jednom pětivteřinovém spotu. Výše popsané jednání soutěžitele tedy naplnilo všechny znaky nekalé soutěže.
Může být zcela pravdivé tvrzení klamavé?
7.4.2016
Nezařazené
No Comments
Jaroslav Tajbr
Český Nejvyšší soud se nedávno vyslovil k problematice, zda pravdivé tvrzení v reklamním spotu může být v rozporu s dobrými mravy soutěže a tudíž považováno za jednání nekalosoutěžní.
Nekalá soutěž je nežádoucím jednáním, které narušuje hospodářskou soutěž. Zákon takové jednání z důvodu ochrany ostatních soutěžitelů i zákazníků zakazuje. Ten, kdo se dostane v hospodářském styku do rozporu s dobrými mravy soutěže jednáním způsobilým přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům, jedná nekalosoutěžně. Hodnocení pravdivosti (správnosti) údaje uvedeného soutěžitelem rozhodně nemůže být jediným kritériem posuzování případné rozpornosti takového jednání s dobrými mravy soutěže. Občanský zákoník stejně jako dříve obchodní zákoník u některých skutkových podstat nekalé soutěže dokonce výslovně stanoví, že způsobilost oklamat může mít i údaj sám o sobě správný či pravdivý, může-li uvést v omyl vzhledem k okolnostem a souvislostem za nichž byl učiněn.
Nejvyšší soud tak nedávno zrušil rozsudek městského soudu, který v daném případě při hodnocení souladnosti jednání s dobrými mravy hodnotil pouze pravdivost tvrzení. Společnost dlouhodobě masivně propagující své výrobky v televizi a na internetu s dovětkem u zboží „Výrobky z TV“ se dožadovala u soudu, aby se jiný soutěžitel prodávající téměř identické zboží zdržel používání tohoto dovětku „Výrobky z TV“ u svého zboží, které prodával ve svém internetovém obchodě. Tento soutěžitel své výrobky v televizním vysílání propagoval pouze několika málo spoty (odvysílanými v rámci jednoho měsíce) na méně sledovaném TV kanálu, a to dokonce až po zahájení soudního sporu.
Soud za takového skutkového konstatoval, že je splněna nejen podmínka jednání v hospodářském styku, ale i podmínka rozporu s dobrými mravy soutěže. Takové jednání totiž, přestože je po odvysílání několika spotů pravdivé, má totiž stále prvky klamavé a parazitní. V situaci, kdy jedna společnost provádí masivní televizní kampaň a jiný soutěžitel propaguje výrobky téměř totožných názvů v televizní reklamě nepatrného rozsahu, je zřejmé, že většina zákazníků bude výrobky takového soutěžitele považovat za výrobky společnosti provádějící televizní kampaň. Takový soutěžitel by se pouze „svezl“ na reklamní kampani jiného. Dané jednání naplnilo i třetí podmínku nekalé soutěže, a sice jednalo se o jednání způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům (např. odlákáním zákazníků společnosti provádějící televizní kampaň).
Pokud by při výše uvedeném skutkovém stavu byla pravdivost označení „Výrobky z TV“ jediným kritériem při posuzování rozporu jednání s dobrými mravy soutěže, ad absurdum by takové označení bylo možné používat i pro výrobky, které byly v TV promítnuty pouze např. v jednom pětivteřinovém spotu. Výše popsané jednání soutěžitele tedy naplnilo všechny znaky nekalé soutěže.