Právní limity kamerového sledování v rezidenčních domech

16.1.2016

Nezařazené

Comments Off on Právní limity kamerového sledování v rezidenčních domech


Úřad pro ochranu osobních údajů vydal pod číslem 1/2016 pár týdnů po Novém roce své první letošní stanovisko, ve kterém se vyjádřil k podmínkám provozování kamerových systémů pořizujících záznam instalovaných v rezidenčních nemovitostech s více byty (stanovisko se tedy netýká např. rodinných domů).

Úřad dovozuje, že sledování společných prostor, jakými jsou sklepy, půdy, garáže, kočárkárny, kolárny, prostory dopisních schránek, vnější plášť budovy, vstupní dveře do domu, vstupní chodby k výtahům a schodištím či výtahy a schodiště, je za splnění některých podmínek možné, neboť je z hlediska ochrany osobních údajů považováno zpracování osobních údajů, které je účelné a přiměřené. Nicméně, protože ke zpracování osobních údajů je ve většině případů vyžadován souhlas subjektu osobních údajů (natáčených osob), k umístění kamer v bytovém domě je také obvykle vyžadován souhlas všech osob v domě bydlících. Zákon vyjmenovává některé případy, ve kdy ovšem souhlas nutný není. Umístění kamer v bytovém domě bez souhlasu subjektu údajů bude tak dle výkladu Úřadu nejčastěji možné, pokud převáží tzv. legitimní zájem, tedy zejména v případě, že zájem na ochranu majetku a osob dostatečně převáží nad zájmem ochrany soukromí nahrávaných osob. V praxi tak bude umístění kamer bez souhlasu obyvatel nemovitosti dovolené například v nebezpečných lokalitách. Ani tak ale nesmí být nahrávání v rozporu s právem osob na ochranu jejich soukromého a osobního života. Kamery zaměřené na vchodové dveře do bytů lze tedy například provozovat pouze ve zcela výjimečných a odůvodněných případech a vždy jen se souhlasem obyvatel dotčených bytů.

Před umístěním kamerového systému je dále vždy nutné splnit vhodným a prokazatelným způsobem informační povinnost vůči obyvatelům domu (např. oznámením na schůzi společenství vlastníků, rozesláním informace všem obyvatelům domu), ale i vůči dalším osobám, které do domu přicházejí nepravidelně (nejčastěji umístěním dobře viditelných informačních tabulek u každého vstupu do sledovaných prostor). Před zahájením zpracování je správce (tedy ten, kdo kamery zamýšlí provozovat) dále povinen oznámit tento úmysl Úřadu.

Pořízené záznamy mohou být uchovávány pouze po nezbytně nutnou dobu (obvykle po dobu 1 ař 2 týdnů, což je doba považovaná za nebytnopu k případnému prošetření natočených incidentů). Provozovatel kamerového systému je také povinen zavést a  pečlivě dokumentovat bezpečnostní opatření směřující k zamezení zneužití údajů (např. určení osob oprávněných k přístupu k zařízení, jejich kompetence, evidence všech přístupů k záznamům).

Jak je zmíněno v úvodu, tato pravidla se týkají kamerových systémů pořizujících záznam. Kamerové systémy bez záznamu (živé sledování) je obecně možné provozovat za splnění o něco volnějších podmínek.

Je vhodné zmínit, že stanovisko vyjadřuje názor Úřadu a není právně závazným výkladem. Dává ovšem zcela jasný návod, jak bude Úřad v konkrétním případech posuzování nahrávacích zařízení nejspíše v budoucnu postupovat.


Kontakty:

Pobočka ČELÁKOVICE
Na požárech 1709
25088 ČELÁKOVICE
advokatni.kancelar @ tajbr.cz
+ 420 737 328 278

Pobočka PRAHA
Na poříčí 3a
110 00 PRAHA 1
advokatni.kancelar @ tajbr.cz
+ 420 737 328 278